Život je super. Jen je trochu na nic, že jednou všichni zestárneme. A že zestárnou i ti, které máme rádi. Vidět, jak se nelehký život a staří, podepisují na zdravotním stavu mojí babičky, bylo hrozné.
Moje babička byla vždy velmi odvážná a samostatná dáma, která si zakládala na tom, že je emancipovaná a nepotřebuje ničí pomoc. Tak si ji pamatuji z dětství. Po smrti jejího muže, mého dědy, najednou začaly zdravotní komplikace. Artritida, bolesti kloubů, obtížný pohyb.
Hlavně žádné kompenzační pomůcky
Ptali jsme se babičky, co by ji mohlo pomoci, jak ji usnadnit život. Kompenzační pomůcky zarytě odmítala a tvrdila, že to zvládne i bez jejich pomoci. Její zdravotní stav se ale viditelně horšil a bylo patrné, že takhle to dál nepůjde. Babička pomůcky pro invalidy naprosto nenáviděla a odmítala je používat. Ona přeci nic takového nepotřebuje a potřebovat nebude.
Snad jsme ji tehdy dávali málo najevo, jak nám na ní záleží a jak si ji vážíme pro všechno, co pro nás kdy udělala. Babička zkrátka dostala strach, že by se v našich očích mohla stát nesamostatnou osobou na obtíž.
Takhle to dál nejde
poslední kapka byla, když nám babička zatajila, že už není schopná sejít schody z prvního patra do přízemí a nemůže si tak dojít ani na nákup. Naštěstí jsme na to brzo přišli a rozhodli se situaci rázně vyřešit. Nad koupí kompenzační pomůcky nebylo možné více váhat.
Netušili jsme, jak vybrat schodišťovou sedačku tak, aby co nejlépe vyhovovala prostorovým nárokům a hlavně babičce. Naštěstí nám ze strany dodavatele vyšli vstříc a se vším nám poradily. Instalace sedačky proběhla za pár dnů a můžu říct, že babička je s ní maximálně spokojená. Chůze na rovném podkladě ji nedělá problém, takže díky schodišťové sedačce může sama chodit na nákupy nebo kratší procházky.
